Miličín

Obecní úřad Miličín
Starosta - Jiří Zíka 
Hájkovo nám. 1, 257 56  Miličín
tel.: 317 802 260
e-mail: obec.milicin@quick.cz
www.ceskasibir.cz/milicin

Obec Miličín leží v jižním cípu Středočeského kraje, zhruba v polovině cesty mezi Prahou a Českými Budějovicemi, v oblasti nazvané spisovatelem Janem Herbenem pro své poněkud drsnější klimatické podmínky Českou Sibiří.

Historie

Poprvé se jméno Miličín objevuje v listině z roku 1283, kde je zmínka o Vilémovi z Miličína, který byl příznivcem Záviše z Falkenštejna. Příslušníci rodu pánů z Miličína zastávali ve 13. a14. století významné úřady u královského dvora. Rod vymřel v přímé linii roku 1346 Heřmanem z Miličína, který padl po boku krále Jana Lucemburského v bitvě u Kreščaku.

Ten před smrtí odkázal Miličín Rožumberkům. Jejich panstvím byl pak po 245 let. Rozkvět města dosáhl v době rožmberské vrcholu. Dařilo se obchodu i řemeslům, občané miličínští požívali rozsáhlých privilegií. Od Rožmberků má Miličín též městský znak (rožmberská růže ve stříbrném poli, štít je zdoben třemi pštrosími pery). Po vymření mocného jihočeského rodu se v držení panství vystřídalo mnoho českých i cizích rodů. (Kaplířové ze Sulevic, de Marradasové, Hoeff-Huertové, Pötingové, Khuenburkové).

Miličín ležel při zemské silnici a na křižovatkách obchodních cest. To přispělo k jeho rozvoji. Obdobím největšího rozkvětu řemesel bylo 14. - 16. století. Poloha při staré zemské stezce však nebyla vždy výhodou. Miličínští se o tom přesvědčili mnohokrát v dobách bojů a válek, kdy se stávali obětí rabování cizích i vlastních vojsk. Miličín také několikrát zasáhla morová epidemie. Časté byli i požáry, při tom nejhorším v roce 1644 vyhořelo celé město kromě jediného stavení. Hospodářský rozvoj městečka zastavila až v 70. letech 19. století stavba železnice, která se Miličínu vyhnula. Poklesl význam hlavní silnice a zhoršilo se obchodní spojení městečka. Formanské řemeslo zaniklo a následoval i úpadek ostatních řemesel a obchodu. Místní lidé se začali živit více zemědělstvím.

Z významných rodáků si zaslouží pozornost Mikuláš z Miličína, mistr na pražské universitě a kazatel v Betlémské kapli, současník Jana Husa. Ten se podle některých pramenů s Mikulášem radil ve svých pochybnostech. Z Miličína pocházel také akademický malíř a profesor malby ve Vídni Jan Černý. V letech 1894 - 1902 zde jako kaplan působil pozdější jindřichohradecký archivář František Teplý. Z jeho popudu byl v Miličíně založen Hospodářský spolek a později (r.1897) Spořitelní a záložní spolek (kampelička). Sepsal a r. 1899 vydal knihu " Paměti starožitného Města Miličína".

Miličín patřil mezi první místa, která zřídila vlastní školu. Nejdříve stávala na jižním konci farské zahrady a první písemná zmínka je o ní  z roku 1392. Dále je uváděna v listinách z let 1475, 1584, 1606. V době třicetileté války byla však spolu s většinou budov zničena. Novou školu nechal vystavět kolem roku 1677 vedle kostela tehdejší majitel panství. V roce 1785 byla však budova zchátralá a hrozila zřícením. Obec si vyžádala bývalé panské stáje, které byly přestaveny na dvě třídy a byt pro učitele. V roce 1889 byla už škola pětitřídní a navštěvovalo ji 414 žáků. Ve školním roce 1897 - 1898 byla zahájena stavba nynější školní budovy. Dominantou Miličína je kostel, vystavěný v letech 1380 - 1384 rožmberky v gotickém slohu. Kostel byl několikrát silně poškozen, zvláště požárem r. 1644. V 18. století jej nechal hrabě Khuenbburg nákladně opravit ve stylu baroka. Autorem nástěnných fresek, vzniklých v té době, byl známý pražský malíř Jan Spietzer, strop je dílem ještě slavnějšího umělce Františka Müllera.

Zámek zbudovaný Rožmberky, jako tzv. Rožmberský nocležní dům, byl později často přestavován a poničen ohněm. Budova byla v letech 1780 - 1785 snížena a jedno patro a rozprodána na byty. Dnes jsou zachovány pouze budovy severního a jižního křídla.

Současnost

Miličín je v současnosti vyhledávaným letoviskem s možností výletu k zajímavým místům v okolí. Jedním z nich je v bezprostřední blízkosti městečka vrch Kalvárie, odkud je nádherný rozhled do zdejšího kraje. Zde je také skála nazývaná pro svůj vzhled "Miličínský lev", k níž se váže jedna z místních pověstí. Miličínsko je stále více využíváno k celoroční rekreaci. V létě je zde, kromě výletu a návštěv zajímavostí a kulturních památek v širokém okolí, také možnost koupání. Rovněž houbaři mají zdejší oblast v oblibě. V zimě jsou zdejší zasněžené kopce vhodné k zimní rekreaci pro lyžaře i běžkaře.

V Miličíně je základní i mateřská škola s místní jídelnou a školní družinou.

Dlouhodobě zde působí Sbor dobrovolných hasičů (i pro děti), stejně jako i fotbalové družstvo Miličín.

Dále je zde i pošta, obchody - některé i s nedělním provozem, zahradnictví hotel, restaurace, holičství - kadeřnictví, knihovna.

Miličín disponuje vlastní čerpací benzínovou pumpou na hlavním tahu Praha - Tábor.

Zaměříme-li se na  podnikání figuruje v Miličíně několik soukromých firem. Například zde najdete: Pneuservis - autoopravna, Truhlářství, Vodoinstalace - topení, Počítače - Internet, Stavební firma a Soukromí zemědělci. 

Pracovní příležitost našla většina občanů Miličína v továrně ELKO, která se specializuje na výrobu součástek do automobilů.

Praktický lékař zde ordinuje třikrát v týdnu, dětský lékař dvakrát týdně, zubní ordinace je otevřena dvakrát týdně.

Výhodné autobusové spojení na trase Praha - České Budějovice, Praha - Třeboň, Praha - Jindřichův Hradec.

Vlakové spojení na trati Praha - Tábor: zastávka Ješetice (3 km).

« zpět