Ratměřice

Obec Ratměřice
starosta - Mgr. Viktor Liška
Ratměřice 72
257 03 Jankov
tel.: 317 833 321
e-mail: starosta@ratmerice.cz
www.ratmerice.cz

Rozloha obce Ratměřice je 955 ha a k 2007 zde žilo 246 obyvatel. Obec je rozdělena do 3 místních částí - Hrzín, Ratměřice a Skrýšov.

Historie

Zakladatelem osady Ratměřice byl zeman Ratmír, po němž dostal jeho rod i osada jméno Ratmířici, později Ratmířice a Ratměřice. Kostel sv. Havla se připomíná jako farní již roku 1350. Ratměřice se staly snad již od 14. století součástí majetku louňovického kláštera. Když se Táborité roku 1420 zmocnili kláštera a zničili jej, připadly Louňovice i s Ratměřicemi městu Tábor. V majetku města Tábora zůstala osada až do roku 1547, kdy král Ferdinard vzal Táborským všechen majetek. Roku 1548 koupil Ratměřice Oldřich Skuhrovský ze Skuhrova.
Dne 6. března 1645 (bitva u Jankova) vyhořela celá ves a i kostelem a po plné tři roky se zde nikdo neusazoval. Ještě dlouho po ukončení třicetileté války trvalo, než se osada z této zkázy vzpamatovala a první hospodáři se zde začali usazovat. Až do roku 1665 zůstaly Ratměřice při statku vlašimském. Když pak zemřel majitel Vlašimě - František Vilém z Talmberka, rozdělili se synové o otcovské jmění. Rudolf František Ferdinand z Talmberka na Jankově zdědil Ratměřice a připojil je k Jankovu,  kde rod Talmberků již od roku 1418 vládl. Také založil kolem roku 1668 v Ratměřicích poplužní dvůr, k němuž připojil bližší a úrodnější pozemky opuštěných selských statků. Dlužno připomenout, že před tím nikdy nebylo v Ratměřicích panského dvoru, tím méně rytířské tvrze. Protože Rudolf zabral k novému dvoru i bývalé farní a kostelní pozemky, složil v náhradu za ně jistý kapitál, z něhož byl zpustošený kostel řádně opraven.
Dne 2. října 1702 koupil Jankov a Ratměřice od Rudolfa z Talmberka Jan Antonín Kořenský z Terešova. Ten byl roku 1705 povýšen do hraběcího stavu a rok na to vystavěl v Ratměřicích zámek a přeložil sem své sídlo z Jankova natrvalo.
Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, až posléze nastoupil od roku 1822 hraběcí rod Chotků z Chotkova a Vojnína. Z tohoto rodu vynikal jako pravý český kavalír hrabě Otto Chotek. Rozšířil a zvelebil zámecký park i oboru, do zámku snesl z různých končin krásné a cenné věci a stal se velikým dobrodincem místního kostela i chudiny. V parku jsou evidovány vzácné dřeviny, zvláštností jsou dva sekvojovce obrovské. Zámek i park nyní vlastní JUDr. Vladimír Kabeš.

Znak navržený Jiřím Loudou udělil obci současně s praporem předseda PS PČR dne 27. ledna 1997. Ve stříbrném štítu roste z hraběcí korunky černý medvěd s červenou zbrojí a jazykem a se zlatým obojkem. V tlapách drží modrý štítek se dvěma zkříženými zlatými klíči. Medvěd je atributem sv. Havla, patrona místního kostela. V odlišné barvě pak náleží mezi znamení, jimiž byl dodatečně polepšen erb Chotků. Připomínkou téhož rodu má být hraběcí korunka, kterou lze ovšem chápat rovněž jako připomínku zakladatele zámku hraběte Kořenského. Znamení petrských klíčů, užívané některými premonstrátskými kláštery, odkazuje na někdejší příslušnost Ratměřic ke statkům louňovických jeptišek.

Současnost

I když jsou Ratměřice nejmenší z obcí v Mikroregionu Džbány, žijí velmi petrým kulturním životem. Každoročně se ve spolupráci s místními spolky (hasiči, myslivci, sportovci) koná řada akcí - k těm tradičním patří stavění májky, masopustní průvod, závod v běhu "Ratměřická desítka" a mnoho dalších.

Nejslavnějším rodákem Ratměřic je slavný hudebník Josef Vlach, který se tu narodil roku 1923 a byl zakladatelem a členem slavného hudebního kvarteta.

V Ratměřicích můžete navštívit naučnou stezku (viz. rubrika naučné stezky) a areál zámku, kde uvidíte úchvatné sekvojovce obrovské - jedny z největších v Evropě.

Seznam nemovitých kulturních památek obce Ratměřice
- areál kostela sv. Havla, původně románský (1.čtvrt. 13. stol.), presbytář z 2. pol. 14. stol.

« zpět