Bystřice

Město Bystřice
starosta - Mgr. Daniel Štěpánek
Dr. Edvarda Beneše 25
257 51 Bystřice
tel: 317 793 218, 317 793 217
e-mail: mu.bystrice@quick.cz
www.bystrice-bn.cz

Město Bystřice se nachází 5 km jižně od města Benešov v překrásné Středočeské pahorkatině. Jedná se o turisticky bohatou lokalitu se zachovalým původním rázem krajiny. S dostatkem přírodních a historických zajímavostí je tak Bystřice ideálním místem pro rekreaci v každé roční době. Přírodní park Džbány-Žebrák nabízí návštěvníkům unikátní flóru s množstvím vyznačených turistických tras. Bystřické letiště zve k návštěvě milovníky vyhlídkových letů a pozornost golfistů poutá 27 jamkový green.
Rozloha města Bystřice je 6338 ha a v roce 2007 zde žilo 4016 obyvatel. Město je rozděleno do 26 místních částí - Božkovice, Bystřice, Drachkov, Hlivín, Hůrka, Jarkovice, Jeleneč, Jinošice, Jírovice, Jiřín, Kobylí a Plchov, Líšno, Líštěnec, Mlýny, Mokrá Lhota, Nesvačily, Opřetice, Ouběnice, Petrovice, Radošovice, Semovice, Strženec, Tožice, Tvoršovice, Vojslavice a Zahořany.

Historie

Město Bystřice je dynamicky rostoucí obec, která v roce 2005 uvítala svého 4000 občana. Území města se rozkládá na rozloze 6337 ha. Město se člení na 26 místních částí - Božkovice, Bystřice, Drachkov, Hlivín, Hůrka, Jarkovice, Jeleneč, Jinošice, Jírovice, Jiřín, Kobylí-Plchov, Líšno, Líštěnec, Mlýny, Mokrá Lhota, Nesvačily, Opřetice, Ouběnice, Petrovice, Radošovice, Semovice, Strženec, Tožice, Tvoršovice, Vojslavice a Zahořany.
První písemná zmínka o Bystřici pochází již z roku 1258. Bystřice vznikla jako tržní osada na jedné z nejstarší české dálkové komunikaci, tzv. Gmundské stezce. Vývoj osady byl v minulosti spjat převážně s majiteli nedalekého hradu Líšno, který ve 14. století vystavěli Páni z Dubé. Na dnes nepřístupném hradě sídlili mimo jiné Šternberkové, páni z Říčan, hrabě z Pourtales či Daňkové z Esse. Za pomoc králi Jiřímu z Poděbrad proti katolickému šlechtici Zdeňkovi Konopištskému ze Šternberka byla Bystřice roku 1471 povýšena na městys. Tuto událost připomíná i originální erb, kde je vyobrazen na červeném štítě zlatý vojenský vůz, nad kterým na paměť vějířovitě vystupuje pět modrých pětilistých pomněnek.
Hospodářský a společenský rozvoj obce nastal v 18. a 19. století. Nejprve zde byla vystavěna zemská silnice (1720), později zřízena jízdní pošta (1790) a další význam nabyla Bystřice po dobudování železniční dráhy z Prahy do Českých Velenic (1867-1870). Záznamy o rozkvětu města v druhé polovině 19. století pochází od Martina Ješuty z jeho unikátní Knihy památní města Bystřice.
Po první světové válce se v Bystřici vedle drobných živnostníků uchytly i celoevropsky zavedené firmy. Z jejich odkazu se nám zachovala firemní značka Narex, která je jedním ze současných symbolů Bystřice.
V polovině 60. let se Bystřice sloučila s okolními osadami. Vybudováno bylo nové zdravotní středisko, na náměstí vzniklo nákupní centrum a nových budov se dočkala mateřská i základní škola.
Po roce 1989 proběhla v Bystřici transformace a restrukturalizace místní průmyslové a zemědělské výroby. Patrná je výstavba nových obytných domů, zřízeny byly vodovod a kanalizace. Nad zdravotním střediskem vyrostl dům s pečovatelskou službou, vytvořeno bylo několik dětských hřišť a celkové rekonstrukce se dočkalo Ješutovo náměstí.
Povýšení na město se Bystřice dočkala dne 1. listopadu 1997.
Pojmem ve svéyplem oboru jsou zdejší ochotníci a loutkoherci. První týden v listopadu se můžete vypravit na tradiční Dny loutkového divadla. Každoročně se Bystřice zapojuje do festivalu vážné hudby s názvem Podblanický hudební podzim.

Současnost

Město Bystřice je dynamicky rostoucí obec, která v roce 2005 uvítala svého 4000 občana. Území města se rozkládá na rozloze 6337 ha. Město se člení na 26 místních částí - Božkovice, Bystřice, Drachkov, Hlivín, Hůrka, Jarkovice, Jeleneč, Jinošice, Jírovice, Jiřín, Kobylí-Plchov, Líšno, Líštěnec, Mlýny, Mokrá Lhota, Nesvačily, Opřetice, Ouběnice, Petrovice, Radošovice, Semovice, Strženec, Tožice, Tvoršovice, Vojslavice a Zahořany.

Turistické zajímavosti a tipy na výlety

Přírodní park Džbány-Žebrák - přírodní park má tvar protáhlého trojúhelníka, který vymezuje krajinu přibližně mezi Voticemi, Jankovem a Líšnem (zabírá plochu 53 km2). Posláním přírodního parku je "ochrana fenoménu malebné krajiny se soustředěnými estetickými, přírodními a kulturně historickými hodnotami. Charakter krajiny připomíná podhorskou oblast s velkými lesními komplexy, které doplňují rozsáhlé louky s bohatými prameništi a remízky. Vyskytuje se zde celá řada zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Velmi významné jsou kaskády rybníků, a to zejména na Jankovsku a Olbramovicku, kde se intenzivně chovají ušlechtilé ryby.

Přírodní rezervace Podhrázský rybník - nachází se nedaleko Tomic u Olbramovic, tato přírodní rezervace a ornitologická lokalita je důležitou zastávkou tažného vodního a bahenního ptactva.

Líšno - hrad ze 14. století založený oány z Dubé. V roce 1467 byl hrad vypleněn a později Šternberky opraven. Roku 1872 ho jako zpustlý hrad koupil pražský průmyslník Čeněk Daněk , který ho přestavěl na dnešní zámek. Současným majitelem zámku je Červený kříž a interiér zámku je v současné době nepřístupný. Park, který zámek obklopuje je přístuný (ale příliš neudržovaný) a je občas  využívám filmaři.

Tožice - nachází se zde románský kostel sv. Martina z počátku 13. století, v 16. a 18. stol. upravovaný. V interiéru jsou náhrobníky Trmalů z Tožic. Slovanské hradiště z 10. - 11. stol. - zbytky terasovitého hrazení na vrchu nad obcí.

Nesvačily - kostel Nalezení sv. Kříže původně románský z 12. stol., rozšířený raně goticky, s kněžištěm přestavěným roku 1700. Severní stěna lodi má původní románské zdivo a půlkruhové okénko. Na jihu je zazděn raně gotický portál. V interiéru jsou dřevěné gotické sochy Piety a Madony z 15. Stol. Sbor církve československé je moderní obdélníková stavba s věží.

Ouběnice - nachází se zde původně románský kostel sv. Markéty z 2. pol. 12. stol., přestavěný kolem roku 1300 a zbarokizovaný roku 1759. Barokní sochy sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého. V místech hřbitova stávala středověká tvrz spojená s kostelem, jak o tom svědčí přístup do kostelní věže v 1. patře, kudy se vstupovalo do panské oratoře. Roku 1764 byly zbytky tvrze rozebrány a kámen využit na zpevnění hráze Podhrázského rybníka. Za heydrichiády roku 1942 se zde ukrýval MUDr. Břetislav Lyčka, který po atentátu ošetřil oba zraněné - Kubiše a Gabčíka. Byl zde však gestapem vypátrán a s několika občany popraven (pamětní deska na domě čp. 31). V letech 1889 - 1919 zde působil spisovatel Boh. Zahradník-Brodský (1862 - 1939).

Louže - novogotická hrobní kaple rodiny Čeňka Daňka.

Tvoršovice - barokní zámek z roku 1701, dnes centrum golfového hřiště. Rodiště herce Zdeňka Štěpánka.

Seznam nemovitých kulturních památek města Bystřice

Bystřice - areál kostela sv. Šimona a Judy
            - areál fary čp. 1
            - areál statku čp. 76
Jiřín - sýpka u čp. 8
Líšno - areál zámku
Nesvačily - areál kostela Nalezení sv. Kříže
Ouběnice - areál kostela sv. Markéty
              - socha sv. Josefa s Ježíšem
Tožice - areál kostela sv. Martina
Tvoršovice - areál zámku

« zpět